NP č.532 > Téma číslaSpotřebujte do data zkázyBarbora Kebová

Do odpadu putuje celá třetina všech globálně vyprodukovaných potravin, což je množství, které by dokázalo nasytit více než dvě miliardy lidí. Okolo 8,8 milionu tun potravin je jen v EU vyhozeno kvůli nepřesnému označování trvanlivosti. Z evropských (ale i českých) průzkumů jasně vyplývá, že spotřebitelé datům na obalech nerozumějí, s potravinami nakládají nesprávně a naprosto nezávadné potraviny tak často končí úplně zbytečně v koši.

Označování trvanlivosti potravin je zákonem jednotně stanoveno pro celou EU. Potraviny, které rychle podléhají zkáze a mohou pro spotřebitele znamenat zdravotní rizika se označují termínem „Spotřebujte do". Po uplynutí tohoto data již není u produktu garantována zdravotní nezávadnost a nesmí být proto dále prodáván. Jedná se například o většinu masných či mléčných výrobků a obecně o čerstvé zboží. Potraviny, které jsou z hlediska trvanlivosti stabilnější a rychle se nekazí, jsou pak označovány termínem „Minimální trvanlivost do". Toto označení není ukazatelem zdravotní (ne)závadnosti, jedná se primárně o kritérium kvality a produkty, které jej nesou, mohou být konzumovány, a dokonce i prodávány (avšak odděleně od ostatního zboží a s jasným označením) i po jeho uplynutí. Minimální trvanlivost tak garantuje spíše chuť či estetickou kvalitu potraviny. Speciální kategorii pak tvoří produkty, které jsou z povinnosti označení datem vyjmuty. Jedná se o čerstvé ovoce a zeleninu, víno a nápoje s obsahem alkoholu nad 10 %, pečivo, ocet, sůl, cukr, cukrovinky a žvýkačky.
Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) z roku 2018 více než polovina Čechů označení „Minimální trvanlivost do" nerozumí. Tento čistě kvalitativní ukazatel nesprávně zaměňují s označením „Spotřebujte do", které slouží ke garanci zdravotní nezávadnosti. Termín „Spotřebujte do" je na tom u spotřebitelů o něco lépe, správně jej chápou tři čtvrtiny populace. Otázkou však zůstává, zda se jedná o správné pochopení pojmu nebo jen registrování „data zkázy" na obalu.

Spoléhat se na datum a většinou poměrně levnou potravinu vyhodit je jednodušší než zapojit čich, zrak, či dokonce chuť a zariskovat, že bychom mohli sníst jídlo, které třeba není úplně fit

Leží tedy jádro problému ve způsobu, jakým jsou potraviny značeny? Nebo jsou hlavní příčinou sami spotřebitelé a fakt, že jaksi přestávají jídlu rozumět?


Nečitelná doba, nečitelné jídlo
Data trvanlivosti na potravinách se začaly používat v 70. letech s nástupem supermarketů a průmyslově zpracovaného jídla. Dříve, v rámci převážně lokálních systémů produkce a spotřeby, bylo porozumění potravinám pro spotřebitele podstatně jednodušší. Jídlo bylo „čitelnější", neboť se jedly hlavně primární suroviny či potraviny minimálně zpracované a s velmi jednoduchým složením. Lidé měli k jídlu podstatně bližší vztah než dnes, neboť jej buď sami produkovali, nebo alespoň častěji vařili a s jídlem pracovali. Díky tomu málokdo potřeboval sáhodlouhé informace, které dnes na obalech potravin nacházíme. Pro většinu lidí byly tyto věci jasné. A s tím, co jasné nebylo, vypomohly vlastní smysly a selský rozum.


Dnes je však naše jídlo mnohem komplikovanější. Průmyslově zpracované potraviny mají často několikařádkové složení plné nicneříkajících slov, vyžadují specifické podmínky skladování, mají výrobcem garantovanou určitou trvanlivost a často spotřebiteli oznamují také to, jak s nimi má nakládat po otevření. Na jednu stranu by nám tyto informace měly v orientaci v potravinách pomáhat, průzkumy však rovněž ukazují, že ne všichni je skutečně čtou, nebo se podle nich dokonce řídí. Na druhou stranu, když už začne „jít do tuhého" a blíží se expirace produktu (nebo už je dokonce po ní), stávají se informace na obalech produktů pro mnohé z nás jediným ukazatelem, podle kterého řídí své rozhodování. Spoléhat se na datum a (většinou poměrně levnou) potravinu vyhodit je často jednodušší než zapojit čich, zrak, či dokonce chuť a zariskovat, že bychom mohli sníst jídlo, které už není úplně „fit".

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Barbora Kebová VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články z tohoto čísla

5 věcí, které jsem se dozvěděl o moderní kaligrafii / Štěpán Materna > NP č.532 > DIY Jak u psaní správně sedět a dýchat, kdy má být linka tenká a kdy má být naopak tlustá? Jak se dá psát kávou nebo vývarem z černého bezu? A k čemu je vlastně dobré umění krasomalby v době, kdy si můžeme posílat elektronické vzkazy vyvedené některým z nabídky tisíců písem? Co vás čeká, přihlásíte-li se na kurz moderní kaligrafie, zjišťoval Štěpán Materna. číst dále Lovím látky / Taja Spassková > NP č.532 > Příběh Návrhářka Anna Vácová a její cesta k udržitelné módě. Začíná na ulicích korejského Soulu a končí (zatím) v Praze na Letné. číst dále Přeji vám, abyste už nemuseli vycházet / Dagmar Kocmánková, Jan Štěpánek > NP č.532 > Prodejci NP Dvorní šéfkuchař britské ambasády Vojtěch Kalášek připravil pro bageterii Boulevard podzimní britské chef menu. A britská ambasáda se rozhodla výtěžek z této akce věnovat na charitu. Šek na čtyřicet tisíc nám předal britský velvyslanec v ČR pan Nick Archer. Při té příležitosti jsme měli možnost udělat s ním rozhovor o – kromě jiného – životě na ulici v Česku a Británii. číst dále Prostě chleba / Jan Štěpánek > NP č.532 > Téma čísla Maškrtnica, blogerka, pekařka a novinářka, jejíž články, fotky a recepty sledují desítky tisíc lidí. Pořádá kurzy pečení chleba, stojí v čele kultovního internetového fóra PečemPecen. Gastrocelebrita své generace. číst dále
celý archiv