NP č.514 > VIP RozhovorA sešlapaný petky házíte, kam máte? - Prodejce Michal versus sci-fi kabinet HaDivadlaprodejce Michal

resized/img/clanky/801x268c-d11c-2953-header.jpg
Brněnský prodejce Michal z České ulice se zajímá o ekologii a technické vymoženosti. Proto rád přijal pozvání od autorů a tvůrců hry K antropocénu, která měla nedávno premiéru v HaDivadle v Brně. A to, z čeho Michalovi kouká hlava, je rekvizita „kostky“, která v představení hraje zásadní roli.

Prodejce Michal: Je vás na mě přesila, tak se mi prosím nějak představte.
Vojtěch (autor a režisér hry): Studoval jsem geologii, ale nedostudoval, protože jsem se současně dostal na DAMU. Takže jsem nedostudovanej geolog. Tohle moje zaměření má blízko k tématu naší hry, k antropocénu. To slovo teď padá v mnoha diskuzích: žijeme v nové a zároveň zřejmě poslední geologické epoše.


To by mě zajímalo, kdo řekl, že je to poslední epocha? Kdo to stanovil?

Matěj (autor hry a dramaturg HaDivadla): Ono je to vědecky spočítaný, jsou na to analýzy a je to promítnutý v grafech, kde ty křivky jdou neustále nahoru a je jasný, že už se to nikdy nevrátí zpátky.

Vojtěch: Ty křivky by se vrátit daly, ale potřebovalo by to velké změny. A my nemáme čas.
No to je jako ty CNG autobusy, podle mě je to volovina, protože ten autobus si vezme nakonec víc paliva, než kdyby jezdil na naftu.
Jiří: To je pravda.
Vojtěch: To úplně nevím, jestli je pravda...


Tak to jsem mezi vás zasel svár hned takhle na začátku... (smích)
Jiří: To ale úplně přesně vystihuje, co se kolem té ekologie děje, často je tu plno dezinformací, chybějí data – a ne že by neexistovala. (k Vojtěchovi) Tak řekněme o tom antropocénu, protože o tom to je.
Vojtěch: Antropocén je éra člověka, a mohlo by se tedy zdát, že je naše, vznikla kvůli nám a my jsme za ni odpovědní. Ale ono to tak úplně není, protože podle autora té původni definice začíná antropocén v osmnáctém století, s průmyslovou revolucí. A teď tady máme grafy, které hlásí, že roste oxid uhličitý v atmosféře, roste spotřeba vody, spotřeba půdy... těch základních grafů je asi dvacet a všechny ukazují na nadměrnou spotřebu a na to, že se Země nevratným způsobem mění. Pokud je antopocén érou člověka, otázkou je, co je to za člověka? Zdá se, že je to především bohatý bílý člověk. Čísla třeba říkají, že za šedesát tři procent emisí od roku 1850 může jen devadesát velkých korporací. A ty samé korporace nás budou chtít spasit technickými řešeními. Pro koho budou výhodná? A pomůžou vůbec?

 

A jak jste teda z takhle těžkýho tématu udělali legraci? V programu máte napsáno, že je to kabaret.
Matěj: Ta sranda totiž podtrhuje tu vážnost. On je to spíš takový předsmrtný smích. My tomu říkáme paliativní divadlo. Když něco spěje ke smrti a zániku, tak jediná cesta, jak se s tím vyrovnat, není patos nebo smutek, ale legrace, vlastně černej humor. Jedině humor vzbuzuje naději, že se to dá zachránit, nebo že i potom něco bude. To je princip každý satiry: satira se dělá nejlíp, když je největší temno. Ale jenom satira taky nestačí, a proto tu jsme my.

 

Teď mě napadá, když už děláte o tý ekologii divadlo, třídíte odpad? Sešlapáváte petky a hážete je tam, kam máte?
(všichni tři kývou hlavama, jako že jo)
Vojtěch: Pokud k tomu máme podmínky, měli bychom to dělat. Ale ten hlavní důvod není v tom, že všichni budeme recyklovat, nejíst maso, nelítat letadlem a já nevím co všechno. Třeba tady před námi na stole stojí mléko v plastové flašce. Obalový průmysl. Dokud bude povolené produkovat tolik plastových obalů, tak se opravdu dostaneme do stavu, který prorokují vědci, že v roce 2050 bude v moři víc plastů než ryb.

 

To samý je podle mě s naftou od Arabů, taky bysme měli hledat něco jinýho. Já mám třeba solární nabíječku. Nepotřebuju zásuvku, hodím to na slunko a za chvíli jsem nabitej.
Jiří: Tak to je skvělý! Tam je problém, že alternativní nový cesty nejsou dostatečně zpropagovaný, že to opravdu je reálná náhrada. Chybí globální vůle dát tohle všem vědět. On už tady možná tlak i je, ale ti šéfové velkých firem ho pořád neberou vážně.

Žijeme v nové a také poslední geologické epoše země.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / prodejce Michal VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

celý archiv