NP č.490 > Novinky / KulturaProzření starého kyberhipíkaIvan Adamovič

Jaron Lanier býval v 90. letech věrozvěstem kyberkultury. Člověk by očekával, že v současnosti bude spát na vavřínech uskutečněného snu.

 

Jenže tenhle dredatý kyberhippie se ve své nové knize staví naopak velmi kriticky k důsledkům, které vytoužená digitální revoluce přinesla. Jestliže se bohatství koncentruje v rukou stále menší skupiny lidí, v digitálním segmentu platí totéž. Uživatelé internetu se ocitají ve stále větší závislosti na majitelích nejrychlejších počítačů, autorem nazývaných Sirény.

 

Naletěli jsme, říká Lanier. Od mládí jsme volali po tom, aby informace byly pro všechny zdarma. Dnes za to platíme ztrátou soukromí a autonomie. Servery typu Google či Facebook by nefungovaly, nebýt laviny dat o uživatelských rozhodováních, které se dají zpeněžit za miliardy. Lidé se radují, že mají něco zdarma, ale platí za to informacemi o sobě. Pojďme to změnit, říká Lanier. Iluze „dostat něco zdarma“ zatím likviduje hudební průmysl, jenže zítra je můžou následovat další, potřebnější obory, od lékařství po dopravu. Lanier odmítá utopii „hojnosti“ a vybízí k přeformulování nové ekonomiky – za všechno na internetu plaťme prostřednictvím mikroplateb, ale nechme si za každý bit informace, kterou od nás někdo získá, také zaplatit. Jako starému hipíkovi se mu to neříká snadno, ale starost o existenci střední třídy, které hrozí zánik, převažuje nad svobodomyslnou povahou.

 

Jaron Lanier: Komu patří budoucnost? Vydalo Dokořán/Argo. Cena 399 Kč.

 


autor / Ivan Adamovič VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Potíže s Bohémou / Ivan Adamovič > NP č.495 > Kultura Televizní seriál Bohéma rozvířil diskusi, jak to ostatně filmy režiséra Roberta Sedláčka umějí. Rozhodl se narušit obraz nejmilovanějších herců první republiky, navíc v tíživých časech okupace. A reakce byla bouřlivá. Chtěli jsme od režiséra a jeho odborného poradce, historika Petra Koury, zjistit, kam může tvůrce zajít v autorské licenci na dějiny. Kde je hranice mezí uměleckého zobrazení? číst dále Zakládání kyberkultury v Čechách / Ivan Adamovič > NP č.515 > Téma čísla První číslo časopisu Živel vznikalo v rámci debat snad šest let, v reálu snad rok a grafičce Kláře Kvízové posloužilo jako součást diplomky v ateliéru písma. Živel se pro grafiky stal pískovištěm, kde si mohli zkoušet nová písma - ke zděšení čtenářů odkojených Times New Romanem. číst dále Antifeministická antiutopie / Ivan Adamovič > NP č.517 > Kultura Na počátku 80. let natočil Tomáš Vorel studentský film To můj Láďa. Pro pamětníky se rázem stal klasikou. Eva Holubová tam ve své první roli kráčí ulicemi Prahy a v hlavě jí jede neustávající vnitřní hlas, záznam rojících se myšlenek podtržených hereččiným svébytným hlasovým projevem. Tragikomická momentka o marnosti do sebe uzavřených a donekonečna bloudících myšlenkových světů, iluzí, do kterých se tak rádi uzavíráme. číst dále Vydechněte si! / Ivan Adamovič > NP č.509 > Kultura Víte, že metro má své plíce? Většina z nás zná jejich výdech, prudký nápor vzduchu v některých stanicích, třeba na Vltavské. Známých je také několik výdechových komínů či „povrchových kiosků“. Teprve publicista Jan Charvát ale provedl důkladnou vizitu celého tajuplného systému. číst dále