NP č.452 > Téma číslaKult americké pannyTomáš Malík

Panenská čistota se zdá být posledních pár desítek let statkem s pochybnou hodnotou. Za oceánem však přichází znovu do módy.

Panenství není už hezkou řádku let i v těch nejzapadlejších koutech Evropy natolik ožehavé téma, aby snad způsobovalo vrásky na čele nejednomu nadcházejícímu choti. Důraz na tělesnou neposkvrněnost tak bývá obvykle spojován se svatými postavami velkých vyprávění dávné minulosti, třeba Johankou z Arku nebo nejznámější pannou moderní historie Marií (přestože právě o technické stránce věci se Nový zákon vyjadřuje dosti mnohoznačně). V milieu obou mladších monoteistických náboženství, křesťanství a islámu, je předmanželský sex přesto tradičně opleten předivem ďábelských svodů, zatímco nedotčenost je neklamnou známkou boží milosti. Dívka jako lilium vyčkávající na uvedení do lože ke svému prvnímu a ideálně i poslednímu milenci je však ikonickým obrazem daleko přesahujícím hranice jedné kultury. Podle četných etnografických studií totiž jen necelá čtvrtina premoderních společností nepřikládala panenství zvláštní magickou hodnotu (či ho rovnou považovala za obtíž).

Přesto je lichá představa, že v nám důvěrně známém odkouzleném světě hormonální antikoncepce a všudypřítomného porna redukujícího sexualitu na tělesné cvičení zůstalo panenství docela na ocet a plní snad už jen úlohu přechodového rituálu či lechtivého námětu konverzace těsně na prahu dospělosti. Už více jak dvě dekády je panenství znovu v kurzu. Řeč přitom není o internetových aukcích dívčích věnečků (ostatně v drtivé většině podvodných), ani mučednících Islámského státu, které v ráji netrpělivě očekává dvaasedmdesát hurisek. Řeč je o současných Spojených státech, kde rok co rok přijímají závazek čistoty desítky tisíc mladých dívek.

 

Nevinná tancovačka

Slib cudnosti je především společenská událost. Před často mnohasethlavou nastoupenou kongregací a bohem všemohoucím se shromáždí čerstvě pubertální děvčata a na oplátku za vyslovený a podepsaný slib dostanou od rodičů stříbrný prstýnek typicky s nápisem „Počkám na svého milovaného“ (k zakoupení i v řetězci Walmart). Slíbit svatosvatě předmanželskou neposkvrněnost je však ve Státech možné i jinak. Některé americké státní školy nabízejí frekventantkám hodin sexuální výchovy možnost podstoupit obdobný rituální obřad – koneckonců absolutní celibát je opravdu ideálním způsobem, jak vyzrát na pohlavně přenosné nemoci a nechtěná početí, a federální vláda na propagaci striktní sexuální zdrženlivosti vynakládá ročně úctyhodnou jednu miliardu dolarů.

Populární jsou ve Spojených státech i tzv. plesy cudnosti, při nichž mají dívky od čtyř do osmnácti let možnost (a často i povinnost) prohloubit pouto se svými otci a vzájemně si slíbit, že oba udělají, co bude v jejich silách, aby děvče zůstalo až do svatby panensky čisté. Dcera oděná v bílém až znepokojivě připomínajícím svatební šaty obdrží od tatínka v outfitu ženicha slušivý náramek se srdíčkem. Ten zase dostane na oplátku klíč, který v pravý čas symbolicky předá jejímu nastávajícímu.

 

Obrozený jih

Na nápad, jak vyztužit obranný val proti rozkladným liberálním hodnotám, které mají USA podle konzervativních křesťanů ovládat od konce šedesátých let minulého století, přišli dva protestantští duchovní na počátku devadesátých let minulého století. Hned v prvním roce, kdy za účelem restartu kultu panenské čistoty založili organizaci True love waits (Pravá láska počká), odpřisáhlo své ano sto tisíc převážně bílých dívek ze střední třídy tzv. biblického pásu, který se táhne od Alabamy až k Virginii. Jde o pověstný chudší americký jih, který je vděčným terčem posměšků bohatšího severu. I proto, že tzv. evangelikálové, za něž se pokládá podle odhadů něco mezi čtvrtinou a třetinou Američanů, někdy až hystericky vystupují proti všudypřítomné popkultuře (třeba Harry Potter je pro některé evangelikální duchovní nebezpečným černokněžníkem, z něhož nemá Ježíš ani trochu radost).

Vůbec stavební prvky evangelikálního hnutí s kořeny v malých městech amerického zemědělského jihu vyvolávají v obyvatelích sekulárních velkoměst spíše údiv než pochopení. Patří mezi ně třeba „mluvení v jazycích“ – stav spirituálního vytržení, při němž věřící komunikuje řečí andělů, ačkoli jde pro nezasvěceného o nesrozumitelné blábolení, víra v „zázračné uzdravování“ pomocí přiložení rukou a výkřiku „uzdrav se“, které si hravě poradí i s rakovinou, nebo skupinové křty „obrozených“ (born-again) křesťanů. Jde přitom o nejdynamičtější formu religiozity, které se předvídá nejen v USA zářná budoucnost. Směr to není nijak intelektuální, zato však obrácený k pevným konzervativním hodnotám (třeba právě panenství) s důrazem na silný emocionální prožitek. Za jeho mocným rozšířením v polovině sedmdesátých let přitom stojí specificky americký fenomén televangelismu – spojení ducha svatého s tím podnikavým, který pomohl rozšířit srozumitelné slovo boží do takřka všech amerických domácností vybavených televizí.

 

Zakázat ovoce

Vcelku neškodný folklór, dalo by se snadno mávnout rukou. V případě slibů předmanželské čistoty jde však přeci jen o trochu víc. Způsob, jak chápat ženské tělo a kam až sahají práva ženy s ním svobodně nakládat, je také důležitou arénou svého druhu. Je místem, v němž se odehrává ostrý konflikt mezi americkým světským mainstreamem a náboženskou konzervativní kontrakulturou. Panenství je tak otázkou spíše politickou než ryze náboženskou. Podle evangelikální naučné literatury je ženská přirozenost submisivní a pasivní, podřízená dominantnímu agresivnímu muži, který je ke své vlastní smůle otrokem vášní. Na ženě je pak, aby byla rozumná, příliš neprovokovala a nastavila jasné hranice vůlí těžko kontrolovatelné mužské animalitě.

Odhlédneme-li od toho, že je hodnota ženy implicitně odvozována od její čistoty, a pomineme- li uplatňování genderového dvojitého standardu (i když slavnostní slib čistoty uzavírá i část mladých chlapců) včetně komičnosti celé symboliky obchodní transakce mezi předchozím a následným vlastníkem zaručeně nepoškozeného zboží, nastává nemalý problém v oné nezřetelné linii mezi „přijatelnou“ mírou mužské vehemence a sexuálním násilím. Ženám je totiž vštěpováno především jasné předmanželské ne, zatímco jak si poradit s konfliktními situacemi obdobného rázu po svatbě, kdy si nesehrané páry mohou snadno vylámat zuby, už nikoli. Předpokládá se plaché, nicméně absolutní ano. Přirozenost ženy a muže je podle evangelikálů odlišná, takže by žena v souladu s křesťanskou tradicí sebeobětování občas pro zdravé manželství měla něco vytrpět.

 

Politika cudnosti

Do jaké míry je adorace předmanželské panenské čistoty otázkou výsostně politickou je docela dobře vidět i na snaze části evangelikální elity usměrňovat a kontrolovat ženskou sexualitu směrem k plození další nábožensky uvědomělé generace. Patrné je to třeba na projektu jednoho z nejšikovnějších amerických televangelistů, mj. někdejšího osobního kaplana prezidenta Reagana, Jerryho Falwella. Tento mimořádně vlivný ultrakonzervativní aktér i komentátor amerického politického dění, jehož záběr sahal (zemřel v roce 2007) od kritiky přebujelých lidských práv a odsouzení amerických f inančních sankcí vůči apartheidu až po usvědčení f ialového Tinky Winkyho z populární dětského pořadu Teletubbies jako účelově modelové postavy gaye, zasvětil svůj život boji s rozvratným sekulárním humanismem.

Právě to byl jeden z důvodů, který jej přiměl založit v roce 1971 univerzitu Liberty. Myšlenka byla prostá – zprostředkovat kvalitní humanitní vzdělání do té doby v tomto ohledu spíše podprůměrně vybaveným evangelikálům a systematickou výchovou budoucích elit podpořit politickou rechristianizaci společnosti souběžně s živelným rozkvětem nových a v zásadě apolitických evangelikálních hnutí a poptávky po spiritualitě obecně. Na Liberty, kde je striktně zakázáno se mezi nesezdanými studenty intimně stýkat či se snad políbit jinak než na tvář, a v hodinách se bez okolků debatuje o komplotu homosexuálů s dalšími ďábelskými silami za účelem zbavení země puncu bohem vyvoleného národa, dnes pomáhá se vzděláváním více než jednoho sta tisíc studentů dva tisíce pedagogů. Dostává se jim užitečných znalostí, jak jednou účinně naplnit fundamentalistickou utopii pomocí zbraní, jimiž tradičně vládla hlavně protistrana – totiž kulturou a masovými sdělovacími prostředky.

 

Technické panenství

Že ne vše je však nakonec tak horké, jak by si asi bývali konzervativní ideologové představovali, dokazují výzkumy na téma sexuality mladých Američanů. Přestože se ke slibu čistoty zavazuje oficiálně více jak desetina (hlavně evangelikálních) amerických dívek, ukazuje se, že polovina z nich nakonec svodů předmanželských radovánek stejně okusí. Další čtvrtina pak chytře volí nekoitální formy styku, které umožňují zachovat si boží milost, protože slib čistoty technicky neporušují – jde hlavně o orální a anální sex.

Dlužno podotknout, že diskrepanci mezi doktrínou čistoty a skutečností reflektují i některé proudy evangelikálního konzervativismu, když poukazují na to, že je potřeba koncept striktní předmanželské cudnosti minimálně vhodně přerámovat a dodat mu trendy nátěr, aby bylo jasné, že celibát není ani tak otázkou otravné askeze, jako spíše privilegium, které trpělivým zaručí bohem požehnaný sex – zaručeně kvalitnější než ten obyčejný, světský. Bůh koneckonců podle evangelikálů sex vynalezl právě proto, aby z manželství muže a ženy udělal tu nejpříjemnější věc na světě.


autor / Tomáš Malík VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Život v garáži / Tomáš Malík, Tomáš Havlín > NP č.397 > Téma čísla Bydlet v garáži je v lecčems krajní podobou chudoby. Cynicky řečeno, na chudobu by stačilo i méně. Na dvou pražských místech ale také vidíme, že ani v garáži nemohou být lidé šťastní. Pokud by snad byli, stejně budou muset za svým štěstím odejít.   číst dále Po stopách kuřáků opia / Tomáš Malík > NP č.444 > Dějiny přítomnosti „Všechno, co člověk v životě dělá, a to včetně lásky, děje se v rychlíku, který se řítí ke smrti. Kouřit opium znamená rozjetý vlak opustit; zabývat se něčím jiným než životem a smrtí." Jean Cocteau číst dále Labutí píseň autíček / Tomáš Malík > NP č.440 > Téma čísla Život světských obnáší vůni svobody, tvrdou řeholi a ne vždy snášenlivé reakce okolí. Mají kolotoče šanci i v 21. století?  číst dále Na shledanou v chudobinci / Tomáš Malík > NP č.385 > Pošli to dál Bez většího zájmu médií a bohužel také odborné veřejnosti došlo začátkem září k jednomu z nejrazantnějších zásahů do sociálních práv obyvatel ČR.   číst dále Pěkný Žižkov - klidně bez vás / Tomáš Malík, Zuzana Brodilová > NP č.335 > Téma čísla Podoba českých měst se díky záměrům investorů v posledních letech mění. Jejich aktivitu mohou usměrnit především radnice. Příklad Žižkova, jedné z nejsvéráznějších čtvrtí v Česku, bohužel dokazuje, že námluvy radních s developery nejsou výjimkou.   číst dále Něco jsem vybudoval / Tomáš Havlín, Tomáš Malík > NP č.440 > Téma čísla Václav Kočka starší je tak trochu kolotočář bez kolotočů. Příští rok to bude už padesát let, co v Praze na Výstavišti pořádá tradiční Matějskou pouť.  číst dále Ekonomie orgasmu / Tomáš Malík > NP č.430 > Téma čísla Jméno Wilhelma Reicha, někdejšího enfant terrible rodící se psychoanalýzy, jehož závěry týkající se sexuality považoval Freud za inspirující, ale na svou dobu příliš odvážné, dnes něco řekne jen málokomu. Přesto právě on se výrazně zasloužil o odtabuizování společenského pohledu na sex. číst dále Tenata Belfegorova / Tomáš Malík > NP č.467 > Téma čísla Platí za všech okolností, že dělat něco je lepší než nedělat nic?   číst dále
celý archiv