NP č.428 > UličníciZprávy uliceTomáš Havlín

 

Anticiganismus je strach a bezmoc!

Zhruba pět set demonstrantů – odpůrců neonacismu, zaplnilo odpoledne 17. 11. Jungmannovo náměstí v centru Prahy. Účelem této demonstrace bylo vyvolat protiakci vůči pochodu Dělnické mládeže, která se hlásí k ultrapravicové DSSS.

Antifašistické shromáždění svolala iniciativa Ne rasismu jako protest, že neonacisté zneužívají mezinárodní studentský den k propagaci své ideologie. Účastníkům akce byla rozdána hesla vyjadřující odpor vůči rasismu a anticiganismu. Tato hesla byla na plakátcích nalepených na překližkové desce s dřevěnou násadou. Svým vzhledem připomínaly transparenty škrabku na sníh a dobře se nesly.

Nejčastější hesla byla: „Anticiganismus je strach a bezmoc!“, „Náckům 17. listopad nepatří“ a „Nechceme fašismu nadále jen přihlížet, ukažme, že neměl, nemá a nebude mít v české společnosti místo“. Tato myšlenka zazněla z úst řečníka na začátku akce a sklidila bouřlivý potlesk, zatímco na adresu nácků se ozýval protestní pískot. Po krátkých projevech dalších spolupořadatelů, hlavně lze jmenovat pirátskou stranu a levicové anarchisty, se shromáždění doprovázené automobilem s hlasitou hudbou vydalo za nezbytného dohledu Policie ČR na pochod Prahou.

Milan Porazil, prodejce NP v Praze, ul. Komunardů u velkoprodejny Albert


Případ odcizené hůlky

Již osm let obědvám stále u stejného stolu, vzdáleného jen asi deset metrů od mého prodejního místa. Skrz prosklené dveře mám výhled na židli a hůl, které venku nechávám, ale nedávno jsem se dočkal překvapení. Když jsem se vrátil z oběda, hůl byla pryč.

První dojem byl, že si někdo zažertoval, ale bohužel, i když jsem prohledal okolí a vyptával se lidí, nikde nic. Vrátil jsem se do bufetu a postěžoval si svým známým, co mě potkalo, a pak se stalo to překvapení: Po nějakém čase přišel pan Radek, dlouholetý známý, a přinesl mi krásnou bambusku barvy mahagon, odhadem třicátá léta minulého století. Po krátkém čase přišel další přítel a podával mi klasickou hliníkovou hůlku.

A tak se mi potvrdil zákon rovnováhy, kterému věřím: Na jedné straně darebák, která neváhá okrást starého postiženého chlapa, a na straně druhé dobří lidé, kteří okamžitě a nezištně pomohli. Děkuji vám, přátelé.

Přeji všem hezké vánoce a potkávejte se jen s dobrými lidmi

Jarda, Makovského nám., Brno



Tomáš Havlín autor / Tomáš Havlín VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA
celý archiv