NP č.374 > FejetonImpotence, idiocie a indicieJan Stern

Tak jsem vám nedávno potkal spolužačku z vysoké školy. A ona mi povídá, že ty moje fejetony jsou hezké, ale „genderově hrozné“. To mnou otřáslo. A zařekl jsem se, že do příštího fejetonu vrazím ten genderově nejvyváženější fór, co znám, i kdyby se tam nehodil.

 

Žádný vyvážený teda neznám, ale znám jeden echt feministický, tak snad to bude stačit. Je to ten, jak Izák povídá Sáře: Já se s tebou rozcházím od stolu i od lože! A Sára mu odpoví: Panebože, Izák, ty už nemůžeš ani jíst?

No, tak to bychom měli a teď zase k vážné práci. Původně jsem totiž chtěl psát úplně o něčem jiném. Určitě jste o tom případu také slyšeli: policie našla na kolejích ležet muže, přivolala policejního lékaře a ten konstatoval smrt. Když pak policisté čekali na pohřební vůz, „mrtvý“ najednou vstal a promluvil na ně.

Tak ona to není nijak zvlášť super historka, dát ji do scénáře komedie, tak většině z nás se z toho postaví oči v sloup, neboť ten fór s obživlým nebožtíkem byl použitý snad milionkrát. Ale realita je vždy zajímavější a imaginací komiků nepostihnutelná: ten reálný případ, který nedávno zaplavil veškeré zpravodajství v zemi, měl rozkošnou tečku. Zeptali se totiž nějakého toho mluvčího, co on jako na to. A on povídá: Existují indicie, že policejní lékař nestanovil správnou diagnózu. Tak tohle už vám žádný scénárista nevymyslí. To už je poezie sama. Nevzdělaný blb by tomu novináři řekl: ano, náš lékař se spletl. Ale blb školený, ten má za ušima a kdoví kde ještě, ten vám poví, že „existují indicie“.

Voni se tydlecty indicie vůbec dost rozmohly. Jsou jako Vegeta. Můžete je vrazit do všeho a všemu dají takovou tu univerzální chuť, díky níž už nad chutěmi nějak nepřemýšlíme. První to pochopili naši politici. Dřív třeba řekli „myslím, že je to tak a tak.“ Jenže čas oponou trhnul a sotva by kdo dnes uvěřil, že politik myslí, že. A tak nastoupili manažeři krizové komunikace a pošeptali politikům do ouška: neříkejte raději, že myslíte, řekněte, že existují indicie. A volič je opět uklidněn.

On i ten starej fór o Izákovi a Sáře (abychom ho teda nějak zapracovali do celkového konceptu) byl by lépe zkomunikovatelný, kdyby jeho autor byl komunikačně vyškolen a vložil Sáře do úst třeba větu: „Proboha, Izák, existují indicie, že jde o mystifikaci.“ Vona totiž tadleta mystifikace – to jsem vám zapomněl říct – to je druhá komunikační bomba, co mezi nás odkudsi spadla.

Dneska patří mystifikace k dobrému tónu. Kdo ještě nemystifikoval, ten je totálně out. Ale tady víme, kdo to začal. No jistě: ministr Kalousek (v době, kdy tento fejeton čtete, už možná ani není ministr, protože v éře mystifikace nikdo neví, co přijde zítra). Byl to tento proslulý kulišák, kdo dal slovu mystifikace nový rozměr. To, co dříve bylo třebas vyhrožování, neřkuli stará dobrá lež, dnes je mystifikací. Tohle slůvko má vyleštěný chrom na svém povrchu a požírá slůvka ostatní, jaksi zpráchnivělá. Vede to ovšem k jistému zmatení. To, že v novinách jsou jen mystifikace, tak nějak platilo vždy. Ale dnes tam jsou mystifikace, které byly mystifikacemi buď včera, nebo jsou jimi dnes, anebo také jimi budou až zítra. A na to aby už měl člověk píejčdý, aby se v tom vyznal.

Ostatně myslím, že na nějaké té univerzitě už otevírají mystifikologická studia a půlku zpráv budou časem zabírat vyjádření mystifikologů odhadujících na základě erudice, případně Bártova izraelského detektoru lži, na jakém stupni se aktuální mystifikace právě nachází – jestli už se máme smát, anebo máme ještě chvilku být formálně znepokojeni.

Ovšem nyní již existují závažné indicie, že tento fejeton končí.

 


autor / Jan Stern VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Sebezraňováním a askezí k neobyčejné hojnosti / Jan Stern > NP č.323 > Rozhovor Poslouchat Jana Kellera člověku na klidu nepřidá. Uvědomí si jak křehká je slupka naší vyspělé civilizace a nesamozřejmý blahobyt, který si užíváme. Za fasádou rozumu dřímá barbarství hrozící zahubit naše skvělé výdobytky. číst dále Nesplněná očekávání / Jan Stern > NP č.331 > Fejeton Drazí, musím se vám svěřit. Mám takový malý problém s navazováním kontaktů s opačným pohlavím. Dlouho jsem si kladl otázku, kde je zakopaný pes. A tuhle jsem vám ho vykopal. číst dále O Američanech, agentech a jiných záhadách / Jan Stern > NP č.343 > Fejeton Milí Češi, řeknu vám, máte svoje záhady. A nemyslím tím teď záhady typu světelných jevů v jihlavském podzemí, nacistických létajících talířů vznášejících se na konci druhé světové války nad Letňany, štěchovického pokladu, k jehož vyzvednutí scházejí několika výpravám poslední haléře, případně tajuplně nabitého diáře poručíka Ludvíka Zifčáka v chladných listopadových dnech roku 1989.   číst dále Vánoce: Návod k použití a přežití / Jan Stern > NP č.388 > Fejeton No jo, už je to tady zase. Vánoce čili všeobecné pomatení mysli. Důkaz je samozřejmě už ta Neckářova písnička.   číst dále Sociologie amarounů / Jan Stern > NP č.453 > Fejeton Často přemýšlím nad tím, jací jsme my Češi. Myslím, že o sobě moc nevíme. Říkáme o sobě třeba, že krademe. Ale krade se všude po světě a mnohde mnohem víc. Říkáme o sobě, že pijeme. No, to nelze zpochybnit, pijeme hodně, pijeme víc než Rusové a Dánové. Pijeme Ligu mistrů. Leč přesto před nás statistika Mezinárodní zdravotnické organizace předsadila ještě jeden více kořalnický národ – Moldavce. Takže žádné Nagano, žádný Bělehrad, pouhé důstojné Chile 62. Myslíme si o sobě třeba taky, že jsme ateisté. A přitom každý druhý kolem mě věří na horoskopy, reinkarnaci, UFO a ilumináty. Kdepak, všechny tyhle definice jsou mimo. číst dále Sinfonietta / Jan Stern > NP č.491 > Fejeton Mám rád vědce. Nejsou obvykle tak zábavní jako ti v seriálu Teorie velkého třesku, ale šeď to rozhodně není. S gustem sleduji zejména jejich zápolení s všedním životem a inovace, které do něj vnášejí. číst dále Rakeťák / Jan Stern > NP č.452 > Fejeton Život muže je neskonale těžší než život ženy. Je ale zvláštní, že ženy to netuší a i zcela průzračným a nezlomným argumentům v této otázce čelí s dětinskou naivitou. číst dále Budíkové zákony / Jan Stern > NP č.457 > Fejeton Velké dějiny a děje jsou řízeny zákony, jako je Archimédův zákon, Ohmův zákon, zákon dědičnosti, zákon nabídky a poptávky, Starý zákon, Nový zákon, eventuálně vor v zakoně. No jo, ale co děje malé? Naše všednost? Jí badatelé a proroci zatím pozornost věnují jen malou. Přesto se lidé odpradávna pokoušejí zákon, který ji řídí, pojmenovat. číst dále
celý archiv