NP č.348 > Kultura | HudbaJste snad z jinýho světa?Petr Pospíšil

Bývalý ministr kultury Jandák se nedávno blýskl výrokem, že bigbeat není pořádné umění. Ještěžě neví, že peníze z ministerstva, které ne až tak dávno kontroloval, nedávno podpoříly vydání tří cédéček, které staví jeho uměnovědný postřeh na hlavu. Kdo by čekal, že vydání brněnských legend osmdesátých let Odvážní bobříci a Pro pocit jistoty bude po takové době představovat událost?

 

Tahle kometa nasvítila normalizační Brno opravdu jen nakrátko. Vždyť Odvážní bobříci, kapela, která se rozhodla nedělat kompromisy v obsahu i ve výrazu, působila pouhý rok. Těch několik koncertů ze sezóny 1982-1983 se ale zapsalo nejen do paměti účastníků, ale rovněž do magnetofonových pásek, které slávu „Bobříků“ nejen rozšířily, ale také uchovaly. I pro dnešní posluchače.

 

MÁ MILÁ JE MRTVÁ

Absurdita a syrovost. To je hlavní pocit z krátkých písní Odvážných bobříků. Ovšem hned je třeba dodat, že syrovost v tomto případě není záminkou pro hudební neumětelství a absurdita není popisována s plačtivostí, ale spíš s jakousi až cynickou věcností. Stížnostem na zlý osud se kapela vysmívá textem své nejznámější skladby: „Cože? Pláč? Člověče, co jste zač? Jste snad z jinýho světa? Taková obyčejná věta – máš strach? Tak drž hubu – a neviř prach.“ Věcný portrét doby svého vzniku na pár řádek. Většina písní skupiny (ostatně i tato), jejíž texty většinou tvořila tvorba mladých brněnských básníků, je ovšem nadčasová. Že „všichni jednou umřem“ vědí lidé ve všech dobách a režimech – a ve všech dobách a režimech znějí přibližně stejně děsivě slova milostné písně, která začíná verši: „Má milá je mrtvá/já to s ní dělám dál.“

Texty kapely lze někdy číst jako útok na konzumní mentalitu, jindy prostě jako čistý popis absurdity, někdy spojené s násilím: „Tvářil se jak nevinný/a nakopl mi ledviny./Řek sem si: seš v právu/a urval sem mu hlavu.“ Tahle kapela neměla potřebu vymezovat se jako punková, zdá se, že škatulky tohohle typu vysloveně nesnášela. V jistém smyslu se ale jedná o punk v nejryzejší podobě.

 

POZOR NA NĚ

To už se nedá říct o hudební skupině Pro pocit jistoty, v níž se po zániku předchozí formace spojilo jádro kapely s ambiciózním experimentálním skladatelem Martinem Dohnalem. Výraz se posouvá od naivity a syrovosti k silné expresi, někdy se zdá, že až k hraničním možnostem vyjádření. Texty, ať už od členů kapely nebo od básníků jako Eliot či Péret, jsou silné a odvážné. „Zavřít zničit spálit zkurvit zabít udat zhnusit zacpat hubu zkopat prdel zaříznout zadusit vydat hrozit hřímat hubit provolávat slávu degradovat deformovat kroutit krkem davu kritizovat kontrolovat konfiskovat jásat komentovat kamuflovat hrůzou nervy drásat Pozor na ně!!! Pozor na ně!!!“ zpívala tehdy skupina například a kombinovala to s dobovou zprávou z tisku o přiznání Záviše Kalandry, levicového intelektuála odsouzeného k smrti v procesu s Horákovou.

Posun k silné expresivní hudbě, na níž je vidět soustředěné zkoušení i silná osobnost skladatele, ale zároveň znamenal jistou ztrátu. Ztrátu původní syrovosti, živelnosti a jakési surové naivity, jež sálá z písní „bobříků“. Až příliš promyšlený umělecký výraz jako by pohltil původní nespoutanost a sílu…

Buď jak buď, tři vydaná cédéčka brněnských legend alternativní hudby osmdesátých let pro nás nemusejí být zjevením z minulosti. Ty zašlé nahrávky k nám mluví jako ke svým bezprostředním posluchačům.

 

Odvážní bobříci (Guerilla Records, 2009)

Pro pocit jistoty(Guerilla Records, 2009, 2 CD)

 


autor / Petr Pospíšil VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Miluj plyšáka svého, jako sebe samého / Alexandr Budka > NP č.348 > Pošli to dál Reality show Den D se povedla opravdová trefa. Nápad založit cestovní kancelář pro plyšové hračky získal investora, věhlasného podnikatele v cestovním ruchu Tomio Okamuru.   číst dále Pravidla hrdinství / Alexandr Budka > NP č.348 > Téma čísla Sebepopovější hrdinové dneška mají své předobrazy ve světcích, mučednících a božských hrdinech dávné minulosti. Není divu, protože každá hra - i ta na hrdiny - má svá pravidla.   číst dále Mezi hnutím a fíkovým listem / Andrea Novotná > NP č.348 > Dějiny přítomnosti Počty Romů v Česku se odhadují až na tři sta tisíc. Přesto nemají jediného poslance ani starostu. To ovšem není nejpodstatnější problém. Dvacet let poté, co se Romové a Češi setkávali na demonstracích provázejících pád minulého režimu, čelí nemalá část romských rodin rasismu, vyloučení, pasti dluhů a chudoby.   číst dále Boj o paměť / Bob Kuřík > NP č.348 > Referát V roce 1992 si svět připomněl pětisté výročí „objevení“ Ameriky. Oslavy se změnily v masové protesty indiánů, strhnuté busty konkvistadorů, demonstrace... A také transparent „Vítejte v historii“. V historii, jež sice trvá více než pět set let, ale psána jinak a samotnými indiány začala být až v sedmdesátých, respektive osmdesátých letech 20. století.   číst dále
celý archiv