NP č.347 > Ženská stránkaO divných tužbáchEster Danelová

resized/img/clanky/801x268c-f59d-397-header.jpg

Červení jsou schopni ječet na sebe celý den a nijak zvlášť je to nerozhodí, zelení raději zapomenou na všechno, co kdy chtěli, jen aby se nemuseli hádat. Žlutí bez ustání zkoumají každé nové zákoutí. A modří? Ti se naopak dokážou radovat ze stejné věci každý den.

 

Barev je bezpočet. Skuteční lidé mají však obvykle z každé barvy něco. To, jak moc se k sobě navzájem hodíme, neurčuje žádný módní institut a většinu z nás ve vztazích nezajímají sezónní kombinace. Řídíme se „jednoduše“: citem a rozumem. Často však nedokážeme prokouknout ani sebe sama.

Clint Eastwood se nechal slyšet, že existuje jen jediný způsob, jak mít šťastné manželství a až na něj přijde, ožení se znova. Libé doby sňatků z vůle rodiny jsou za námi a většina z nás se snaží najít svoji polovičku na vlastní pěst. Máme své představy o tom, jak by měla vypadat, ale zpravidla také povědomí, že časem z našich ideálů slevíme před realitou života. Kde tedy hledat návody?

 

RADY NAD ZLATO

Můžeme si nechat poradit od kamarádek nebo tvůrců časopisů. Naposledy jsem se například dočetla, že naše chování je primárně určeno tím hormonem, který se u nás činí nejvíce.

S klidnou povahou a společenskostí je podle chemistry.com spojena zvýšená produkce serotoninu. Estrogen zas vládne kreativním a intuitivním lidem, dopamin je pak králem spontánních, zvídavých a flexibilních. Testosteron nakonec převažuje u nezávislých logiků s orientací na cíl. První by měli chodit s třetími a druzí jsou jediní, kdo ukočíruje čtvrté – a je to. Pevně věřím, že si své hladiny hormonů nenecháme měřit ani ve chvílích největšího zoufalství. Zbytky selského rozumu mi totiž říkají, že takhle jednoduché to být nemůže.

 

SLIBNÉ TEORIE

Kdybychom plně věřili klasikovi Freudovi, mohli bychom se vykašlat na kompatibilitu typů a zaměřili bychom se ve svém životě na jediné: slast. Základním předpokladem jeho teorie totiž je, že lidi kolem nás vnímáme jako možné zdroje naplnění našich potřeb. Zatímco na začátku vztahu by nás tedy mohla zajímat vášeň, později bychom se soustředili třeba na partnerovo kuchařské umění. Něco tedy dáváme, něco přijímáme a z dlouhodobého hlediska se snažíme zachovat co nejpříznivější poměr těchto výměn. Podobně to vidí i behavioristé, kteří lásku popisují jako vyměňování příjemných slov a činů.

Docela tedy stačí, když jsme si v něčem dostatečně podobní (protože vrána k vráně sedá) a v něčem jiném zase dostatečně různí (protože protiklady se přitahují). Pak už jen „vychytat“, jestli má náš vztah oboustranně vyhovující poměr vášně, intimity a vzájemné oddanosti, pojistit si smlouvu o slastných výměnných obchodech například sňatkem a jsme připraveni zahnat svůj strach ze samoty na celý život. Stačí okrajově znát tři psychologické teorie a dvě pořekadla – vše ostatní by už mělo jít samo.

 

DÍRA V SYSTÉMU

Proč tedy rozvodové statistiky tvrdí, že to při vší úctě k teoriím nepůjde? Jeden z takzvaných teoretiků objektních vztahů, Ronald Fairbairn tvrdil, že slast není to nejdůležitější, o co lidé v životě usilují: mají to podle něj být vztahy a slast je pouze jedním ze způsobů, jak je umíme tvořit nebo prožívat. Někdy se nám tedy může stát, že ačkoli je naším obecným cílem partnerské štěstí, naše vnitřní zážitky ze vztahů nás k němu vedou velmi zvláštními cestami. „Slast“ zde nahradí nějaký podivuhodný zvyk, jakému jsme se naučili zejména v prvních letech života. Zjednodušeně řečeno, pokud jsme vyrostli v „italské“ rodině, nejspíš jsme si zvykli být ve vztazích „hlasití“ a vášniví. Pokud s námi rodiče naopak moc nemluvili a neusměrňovali nás, navykli jsme si žít v mezilidském tichu a vztah pro nás znamená, že si každý dělá věci po svém, ale vedle sebe je nám dobře. A pokud byl projevem blízkosti například uštěpačný humor našich sourozenců, třeba si místo „mám tě rád“ ještě i dnes své drahé raději dobíráme.

Možná proto sousedi prokřičí celý den a jsou spokojení, jen když jsou stále s něčím nespokojení, možná proto se Jarda s Luckou od sebe neodlepí ani na vteřinu a nedošli by jeden bez druhého ani do sámošky – a nepřipadá jim to ani trochu zvláštní.

 

ČAS PŘIZNÁNÍ

Pár svých vzorců si neseme už od dětství a jiné jsme snad nasbírali cestou někdy později. Třeba nám vyhovuje být sarkastičtí a chladní, třeba se potřebujeme pohádat a tedy najít si k sobě někoho, kdo to nebude považovat za tragédii. I Clint Eastwood ví, že neexistuje jedna cesta. Možná není dobré soustředit se jen na kompatibilitu toho běžného, o čem si rádi přiznáme, že to chceme. Třeba je čas sami sebe chvilku pozorovat a zjistit, co z toho „divného“ na sobě si chceme ve skutečnosti ponechat.

Koneckonců, může to být docela zajímavá hra: tiše sledovat sebe i své blízké a potají se smát „nenormálnosti“ vlastních potřeb a přání. O zkušenostech, které jsme v životě nasbírali a způsobu, jakým jsme je zpracovali, nám totiž hladiny hormonů ani feromony neřeknou nic a obecné povídačky o blízkosti, důvěře a vášni nás také nevytrhnou. Jak říká americká humoristka Rita Rudner: „Zbožňuju být vdaná. Je skvělé najít tu pravou osobu, kterou budu po celý zbytek života štvát a otravovat.“

 

Autorka studuje psychologii a psychoterapeutická studia na FSS MU.

 


autor / Ester Danelová VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Jménem lásky tě teď zalehnu / Ester Danelová > NP č.376 > Referát V České republice dosud neproběhlo žádné soudní řízení vedené vůči psychoterapeutovi, který zneužil svého postavení a porušil práva svých klientů. Bohužel to lae neznamená, že jsou práva klientů vždy zachována. Jen jsme o tom doposud mlčeli.   číst dále Malý velký bratr LifeLog / Ester Danelová > NP č.379 > Referát Ráno vstanu a uvařím si kafe. Na chytrém telefonu zkontroluji svůj spánkový rytmus a přerovnám si náramek na měření tepu a galvanického napětí - přes noc jsem se pod ním zpotila. Na krk si zavěsím kamerku a na rameno krokoměr s diktafonem. Zhluboka se nadechnu a všechno to zapnu. Den může začít.   číst dále Chvála psychoterapie / Ester Danelová > NP č.350 > Téma čísla Vědecký materialismus nechtěl s psychoterapií kamarádit. A tak odešla relativně potichu do míst, kde ji nešlo moc vidět. Skoro by se mohlo zdát, že nebyla - ale byla. Teď už to víme. Nakolik však po odpískání vědeckého materialismu opravdu zdomácněla?   číst dále Jak se vyznat v mlze / Ester Danelová > NP č.350 > Téma čísla Psychoterapie je na světě už víc než sto let a miliony lidí o ní přesto nevědí skoro nic. Stejně jako nerozlišují mezi hurikánem a tornádem, neznají ani rozdíl třeba mezi kognitivně behaviorální a attachmentovou terapií. A doopravdy není důvod... dokud nezačnou potřebovat pomoc.   číst dále Dámy ve vitríně / Ester Danelová > NP č.343 > Ženská stránka Děti baví házet po sobě sněhové koule, muže baví poker a ženy baví chodit ke kadeřnici, na kosmetiku a do fitka. Je to skutečně otázka záliby?   číst dále Štatl: Kávové město / Ester Danelová > NP č.347 > Referát Rok 1702 začal nedělí. Vznikl tehdy první britský deník Daily Courant, v Japonsku se narodil císař Nakamikado a v Brně založil Turek Achmet první kavárnu.   číst dále Idiokracie, aneb vláda antikoncepce / Ester Danelová > NP č.343 > Referát Je osm hodin večer a víc než třetině českých žen zvoní budík. Vstávají od stolů a sahají do kabelky pro platíčko. Malá bílá věc se ztrácí spláchnuta deckou vody v útrobách. Cože to právě udělaly?   číst dále Láska na život a na smrt / Ester Danelová > NP č.330 > Téma čísla „Tabák je k ničemu! Nejde z něj nic uvařit, upéct ani ušít," prohlašuje často a rezolutně jeden můj známý. Snad proto ho musíme kouřit - jsme zkrátka příliš důslední, zvídaví a podnikaví. Kouříme, abychom dali existenci tabáku nějaký smysl. Jak se nám za to odvděčuje? číst dále

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

celý archiv