NP č.346 > Ženská stránkaTěhotný zaměstnanec aneb feministická lingvistika v praxiJitka Kolářová

"Způsob, jak mluvíme, píšeme a jak smýšlíme o realitě, apolu souvisí," říkají autorky příručky Kultura genderově vyváženého vyjadřování, kterou nedávno vydalo ministerstvo školství. Feministická kritika jazyka se tak dostala do oficiálních materiálů státní instituce. Stane se z češtiny politicky korektní, ale krkolomný jazyk?

 

Jazyk není jen nástrojem pro přenášení významu, ale sám ovlivňuje, co bude řečeno. Utváří se podle potřeb společenství, které jej užívá. A naopak, jazyk formuje a udržuje mnoho společenských představ a hodnot.

Výzkumy ukázaly, že v řadě jazyků se mužský rod nebo slova spjatá s muži spojují s lépe hodnocenými významy či funkcemi. A že obecná označení se vyskytují v mužském rodě. Tomu se říká generické maskulinum, které užívá i čeština. Například slovo „obyvatelé“ je sice v mužském rodě, ale označuje všechny lidi žijící v určitém místě, bez ohledu na jejich gender. Naproti tomu slovo obyvatelky zahrnuje pouze ženy. V češtině je také řada stereotypních obratů jako „slabší pohlaví“, „vzmužit se“, nebo „nebuď baba“.

Feministická teorie tvrdí, že jazyk reprodukuje nerovnost žen a mužů. Proto došlo v řadě jazyků ke zcela záměrným změnám. V angličtině se například z původního „spokesman“ (tiskový mluvčí), které obsahovalo slovo „man“ (muž), stalo „spokesperson“, které neurčuje gender této osoby. A podobně se změnila i němčina.

 

CHCE MINISTERSTVO MLUVIT KOREKTNĚ?

Češtinu až na několik osamělých vlaštovek takové snahy dlouho míjely. Až nedávno vydalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy příručku Kultura genderově vyváženého vyjadřování, která na řadě příkladů rozebírá, jak vypadá genderově necitlivé vyjadřování, a nabízí doporučení, jak se mu vyhnout. Autorky textu zde píší: „Některé jazykové praktiky v češtině diskriminují ženy ve veřejném prostoru, odsunují je na okraj pozornosti, snižují jejich důstojnost a společenský status.“ Cílem příručky je tedy nabídnout tipy, jak pracovat na omezení diskriminace žen v jazyce a zvýraznění jejich odborného přínosu.

Příručka třeba ukazuje, jak mužský rod názvů povolání a funkcí vnímáme jako prestižnější než rod ženský: „kuchařka“ pracuje u okénka v kantýně, kdežto „kuchař“ je mistr a šéf kuchyně. Jana Valdrová, jedna z autorek příručky, zde píše: „Ženy používají takový jazyk, jaký se naučily v rodově hierarchizované společnosti. Pětiletá dívka se rozčílí, když ji kreslená postavička na interaktivním CD osloví „To jsi dobře zvládl“, „Vidíš, jak jsi šikovný“. Avšak nezbývá jí, než si začít zvykat: později ve škole narazí na zadání úloh typu „Zapiš, co jsi pozoroval mikroskopem“, „Vyprávěj, co jsi zažil o víkendu“; na internetu denně čte „Chceš pokračovat nepřihlášený?“ Je-li všímavá, přijde na to, že ženské koncovky se používají hlavně při tzv. ženských tématech. Tak například se reklama táže „Chcete zůstat štíhlá?“, nikoli „Chcete zůstat štíhlý?“ Distribuce rodu v českém jazyce podléhá nepsaným pravidlům, která si neuvědomíme, dokud se na ně nezaměříme.“

Jiným příkladem jazykové slepoty vůči ženám je nápis v areálu nemocnice „Vstup pro pacienty porodnice“ nebo personalistická perla „těhotný zaměstnanec“.

 

ADRESÁT BOHUŽEL NEZNÁMÝ

Na námitky, že genderově citlivé vyjadřování je zbytečný výmysl, autorky odpovídají, že odmítnutí sexismu v jazyce je součástí rozvoje rovnosti a demokracie. A krom toho, je prostě zdvořilé obracet se i k ženám. Ostatně, genderová vyváženost je v ČR v jedné oblasti již uzákoněna: pracovní inzeráty musejí názvy pozic uvádět vždy v obou rodech.

Příručka navrhuje řadu řešení, která přesahují pouhé zdvojování tvarů („politici a političky jednali“), ačkoliv tvrdí, že jedním krokem je právě zaplnit veřejný projev ženskými názvy osob (a naopak v oblasti typicky ženské se nebát používat mužské tvary „modelka – model“, „pečovatelka-pečovatel“). Autorky ukazují, že čeština má řadu dostupných prostředků: místo „učitel“ můžeme říct „vyučující“, místo „vyhledejte odborníka“ zase „vyhledejte odbornou pomoc“. Genderově citlivý jazyk proto nutně neznamená zavádění krkolomných novotvarů.

Kultura genderově vyváženého vyjadřování a fakt, že ji vydalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, jsou signálem pro českou společnost, že genderově korektní vyjadřování je součástí slušného projevu. Problém příručky je však v její neadresnosti. Komu je určena? Lidem na ministerstvu? Celé státní správě? Vyučujícím? Její vznik tak možná bude jen plácnutím do vody – pokud není nikomu určena, těžko ji někdo vezme na vědomí.

 


autor / Jitka Kolářová VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Jak studovat na umělkyni? / Jitka Kolářová > NP č.353 > Ženská stránka Brněnská autorka Lenka Vráblíková se ve "feministickém akčním výzkumu", který se pohybuje na pomezí vzdělání a politiky vztahuje k postavení žen ve společnosti a v umění.   číst dále Gender a demokracie / Jitka Kolářová > NP č.342 > Ženská stránka Před pár dny dozněly oslavy kulatého výročí pádu socialismu. Ačkoli byly plné emocí, kritické zhodnocení uběhlých dvaceti let od pádu socialismu v nich chybělo. Jako příjemný kontrast proto působí publikace Gender a demokracie: 1989-2009, která vychází v těchto dnech. Nehlásí se sice o slovo tak hlasitě, o to víc je však nabitá fakty o vývoji na poli rovnosti a nerovnosti pohlaví.   číst dále Berlínské queer maringotky / Jitka Kolářová > NP č.340 > Ženská stránka Jídelna, cyklodílna, promítání filmů, hudební festival...To všechno na jednom místě, kousek od centra Berlína a navíc zadarmo. Vítejte v queer komunitě berlínského Schwarzer Kanalu.    číst dále Mateřství pod vlajkou národa / Jitka Kolářová > NP č.337 > Ženská stránka OBRÁZKY SEŠIKOVANÝCH ZÁSTUPŮ NEONACISTŮ SE UŽ DÁVNO STALY BĚŽNÝM SPOLEČENSKÝM KOLORITEM. NĚCO SE ALE ZMĚNILO. KE KRAJNÍ PRAVICI SE HLÁSÍ ČÍM DÁL VÍC ŽEN. VYTVÁŘÍ NOVÝ TYP ŽENSKOSTI, KTERÁ PERFEKTNĚ ZAPADÁ DO IDEOLOGICKÉ VÝBAVY DNEŠNÍ KRAJNÍ PRAVICE.   číst dále Bludné kruhy cizokrajné samoty / Jitka Kolářová > NP č.329 > Ženská stránka Vietnamka ve večerce, uklízečka z ukrajiny, ruska na pokladně v hypermarketu. Žen cizinek je u nás stále víc a ne vždy se tu setkávají s otevřenou náručí. Kromě překážek, které jim staví do cesty zákony, jim život komplikuje jazyková bariéra i bariéry lidských předsudků. navíc řeší specifické problémy spojené s jejich ženskou rolí.   číst dále

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

celý archiv