NP č.339 > Ženská stránkaFeminismus, zn: udělej to sámRadim Šošon

Na sklonku srpna vyšel na idnes.cz článek Feministky se zlobí, příští rok přijdou o miliony od státu. Sugeroval, že stát platí milióny zlým radikálním feministkám. Že by to festival Gender Fuck Fest, který proběhl v Praze na počátku října, potvrzoval? 

 

Úvodní performance, kde stereotypy mutují do prohlášení „Nejvíc sexy na mužích a ženách je to, že neexistují“. Výstava zinů - amatérsky vyráběných časopisů, skrze něž může své pocity komunikovat každý a každá. Hudba hodně hlasitých kapel. A především duch místa, kde nezáleží na tom, kam koho zaškatulkovalo to, co má mezi nohama.

„Své pohlaví nechte doma,“ vyzvaly organizátorky ve snaze vytvořit v klubu NoD a na dalších místech prostor pro lidi, kteří se nechtějí tak docela ztotožnit se všemi důsledky toho, že jsou „ženská“ nebo „chlap“ a místo toho se chtějí obohacovat tím, že přejmou některé vlastnosti „opačného“ pohlaví. Extrémní? Asi ano. Však už si také jeden z vystavovaných zinů, punkově feministický časopis Bloody Mary, našel cestu do zprávy ministerstva vnitra o extremismu.

 

PENÍZE NA IDEOLOGII?

Jenže Gender Fuck Fest patřil mezi akce, které se organizují bez jediné koruny od státu či EU, díky angažovanosti vystupujících. Podobně fungují i jiné alternativní feministické skupiny v Česku. Článek na Idnes přesto naznačuje, že tento proud patří mezi státem podporované skupiny. Cituje poslance ODS Marka Bendu: „Je velmi nešťastné, že radikální levičácké organizace dostávají veřejné peníze na hlásání svých mylných a společensky škodlivých názorů.“

Hlásání rovnosti žen a mužů a snaha o rovná práva se tak ocitá pod kategorií „levičáctví“ a ministerstvo práce a sociálních věcí mohlo vyhlásit, že odmítá podporu ideologií, „včetně ideologií feminismu či maskulinismu“. Maskulinismus je výmysl zařazený kvůli symetrii, zato četné feministické nevládky již dokázaly mnoho užitečného - od pomoci obětem domácího násilí až po vydání kritických studií a upozorňování na nespravedlnosti, např. různost platů mužů a žen. Za ideologii se pokládá feminismus, ale ideologický je i útok na něj.

Autor článku, úředníci na ministerstvu práce a sociálních věcí i politici jako Benda jsou proti feminismu zaměření kvůli svým politickým názorům. Ani v nejmenším je nenapadne zpochybňovat to, že stát platí např. křesťanské kněží, a to v převážně nevěreckém Česku. Duchovní služba pro menšinu ze státního nevadí, granty pro nevládky, které se zastávají poloviny populace, jsou něčím „ideologickým“.

 

VYFUCKUJ PŘEDEPSANOU IDENTITU

V jednom je ale třeba Marka Bendu i další uklidnit. Skutečné radikálky žádné granty nedostávají, nestojí totiž o ně. Například organizátorky Gender Fuck Festu si festival, jehož cílem bylo upozornit na radikálnější feministickou a queer tématiku, od začátku dělaly samy a po svém. Nejsou profesionálními aktivistkami a nechtějí být na penězích od státu závislé. „Chceme vše dělat vlastními silami, pro tento festival nemáme žádný sponzory. Nechceme se nechat zapojit do systému. Kdyby nám dali peníze, tak by pak po nás zas něco chtěli,“ říká jedna z organizátorek.

Program víkendového festivalu měl upozornit na to, jak nesamozřejmé jsou naše „identity“ muže a ženy a jak moc možností existuje mimo ně. Návštěvnice měly např. možnost vyrobit si tzv. „čůrokapy“, se kterými mohou močit stejně jako muži vestoje, nebo se naučit šít menstruační vložky. Promítaly se dokumenty a po jednom následovala diskuse s hlavním protagonistou, zástupcem berlínské queer komunity Schwarzer Kanal, kterou město v dohledné době plánuje vyklidit.

Na přednáškách se hojně diskutovalo, spoustu reakcí vyvolala zejména přednáška o rozmělňujících se kategoriích sexuality a genderu, kde se debatovalo i o vzhledu, který od nás společnost očekává, pokud nechceme zůstat nezaměstnaní. Podobně živou diskusi, do které se zapojilo i několik matek s dětmi, moderovala homosexuální matka dvou dětí, která si klade otázku jak správně vychovat děti a přitom respektovat jejich individualitu.

Jedna přednáška se věnovala i modelům soužití a sexuality pohádkových postav. Například postavy Pat a Mat představují model gay soužití, zatímco Bolka a Lolka lze považovat spíše za kamarády. Na přednáškách se šlo také dozvědět více o ženách v islámu, černém feminismu či o filmovém ztvárnění transgender těl či ženské maskulinity. Večerní program patřil hudebnímu vystoupení, které pestrou skladbou mužských a ženských účinkujících zpochybnilo dominantní postavení mužů na hudební scéně a omezenost možností hudebního projevu, která se ženám často vnucuje. Festival uzavřelo divadelní představení, které skrze příběh znásilněné vědkyně, jež svým dcerám naočkuje mužské vlastnosti, poukázalo na stereotypní pohled na mužskost a ženskost.

Tenhle feminismus byl pořádně radikální - organizátorky i účastníci a účastnice dali jasně najevo svůj názor, a to bez jediné koruny od státu. Jejich feminismus se stal ukázkou principů samostatnosti a tvořivosti známých pod zkratkou DIY (Do It Yourself - udělej to sám). Není to rozhodně alternativa pro celý feminismus, ten ke svým konkrétním prospěšným aktivitám veřejnou podporu potřebuje. Je to ale ukázka toho, že opravdu radikální pohled může být také přínosný - a že se přitom šíří mimo granty a sponzory a zavedené organizace.

 


autor / Radim Šošon VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

celý archiv