Archiv starších čísel

Egon Bondy NP č. 353 Ročník 2010

Fejeton

Štvanice / Jan Stern Milí strávníci, jel jsem onehdy metrem a přistoupila dívka s batohem na zádech, který si nesundala, naopak jeho prostřednictvím málem sundala mne. Jako správný nevrlý dědek-aktivista, jímž jsem od svých dvaceti let, pronesl jsem dostatečně hlasitě poznámku, že slušní lidé poté, co vstoupí do vozu MHD, sundají svou batožinu, aby neohrožovali spolucestující. Dívka však odvětila dotazem, proč raději nesundám svůj batoh já, což mne opravdu dopálilo, neboť narážky na svou nadváhu nesnesu.  

Pošli to dál

Nelegálem díky státu / Martina Křížková Příběh konkrétního pana X se nikdy nestal, ale v současnosti se v nespočetných variantách odehrává po celé zemi. Pan X pracuje už několik let v menším podniku v západních Čechách. Dělá poměrně jednotvárnou práci. Trvalo mu však pár měsíců, než ji dokonale zvládnul. Nedá se říci, že by majitelé firmy pana X vyloženě zbožňovali, ale jsou rádi, že pro ně pracuje.   Burky vs. haraburdí / Marit Malý V Evropě se stává módou zakazovat muslimkám burku. Poté, co ji společně s nikábem, ženským oděvem, který zachovává úzký průzor pro oči, postavil mimo zákon belgický parlament, se ke stejnému kroku chystají i francouzští poslanci.   Třídní nenávist naruby / Alexandr Budka Často slyšíme obvinění z rozdmýchávání zášti proti bohatým a úspěšným. Tyto volby jsou však spíše ve znamení jitření emocí proti těm nejchudším a nejslabším. Přeborníkem ve vyvolávání těchto nálad je nováček na politické scéně, Věci veřejné.  

Téma čísla

Jak zabít kult osobnosti? Stát se jím! / Andrea Novotná Politbyro jedná o soše Stalina. Nové rozsudky nad velezrádci. Statisícové náklady rýmovaček oslavujících budování, mír i popravy. A také skupina vagabundů, "vydávajících" v nákladu čtyř strojopisů poesii, která se dokázala stalinismu vysmát. Kdyby se na to přišlo, mohl je čekat kriminál i šibenice.   Příliš velký zádrhel informací / Jaroslav Fiala Život bez zájmu o druhé, kde jsme jen každý sám za sebe vydáni všanc ekonomickým výpadkům a ekologickým katastrofám. Bondyho ideologická vize, nebo předzvěst blízké budoucnosti, ve které budou lidská svoboda a důstojnost k smíchu? A proč to celé brát vážně?   Chvála neslušnosti / Petr Pospíšil Pro hospodské a novinářskéhlídače morálky je Egon Bondy prostě „estébák“. Pro jiné zase člověk vyšinutý, zmítaný maniodepresivní psychózou. A pro další velký básník, spisovatel, myslitel. Čím z toho byl doopravdy? Bezpochyby vším.   Legenda o lumpenproletáři / Ondřej Slačálek Ne každý autor má štěstí na editora. Bondy ovšem našel člověka, který o jeho texty pečuje s až pietní úctou a ároveň mu to nebrání v kritickém přístupu a snaze, jak sám říká, občas chránit dílo před samotným autorem. S Martinm Machovcem jsme si povídali v jeho břevnovském bytě, který se už v osmdesátých letech stal úkrytem Bondyho archivu před tajnou policií.  

Reportáž

Protidrogové centrum jako terč / Dalibor Zíta Obyvatelé SMíchova v okolí parku Na Skalce mají obavy. Bojí se přlivu narkomanů. Podle těch nejčernějších vizíse do této oblasti začnou stahovat uživateé drog z celé Prahy a znepříjemní lidem život v už tak drogami hodně zamořené lokalitě. Někteří se obávají natolik, že neváhají rozbíjet okna kontaktnímu centru Sananim, které sem přesídlilo z Prahy 7, a psát výhrůžné anonymy.  

Referát

Kdo chce vědět vše / Filip Pospíšil Mobilní operátoři o nás vědí více než kdysi naše matky. Naše zákony umožňují, aby se o své znalosti podělili s policií, a ta toho využívá s velkou chutí. Snad ji zastaví stížnost u ústavního soudu.  

Rozhovor

Chlapec a zvláštní příběhy / Petr Pospíšil Když se vnuk druhorepublikového a exilovéhoministra a posléze emigranta Ladislava Feierabenda rozhodne natočit o svém dědečkovi film, může to dopadnout všelijak. Tomovi Feierabendovi, americko-francouzskému filmaři, se ale podařilo uniknout nástrahám a natočit silnou výpověď. O rodinných legendách, dětství v Americe i studené válce...  

Ženská stránka

Jak studovat na umělkyni? / Jitka Kolářová Brněnská autorka Lenka Vráblíková se ve "feministickém akčním výzkumu", který se pohybuje na pomezí vzdělání a politiky vztahuje k postavení žen ve společnosti a v umění.  
celý archiv