NP č. 326 | Náhradní identity

Vážené čtenářky, vážení čtenáři!

V mém oblíbeném podniku se pravidelně schází Společenstvo Keltů. Hosté to nejsou příliš oblíbení, přestože se díky nim v nabídce objevilo speciální, zaručeně keltské pivo, které vůbec není špatné. Jedná se o poměrně nesourodou skupinku, kde se vedle náctiletých vyskytují i dámy důchodového věku. Spojuje je nejspíš jediná věc – nikdo z nich nevypadá jako Kelt. Pro nás ostatní návštěvníky, kteří svou identitu odvozujeme od docela jiných věcí, jsou terčem posměchu. Oni však své keltství berou smrtelně vážně a s nábožnou úctou naslouchají patafyzickým přednáškám o domnělé Vercingetorixově hrobce kdesi u Roudnice nebo podílu keltského genofondu na úkor slovanského u současného obyvatelstva české kotliny. Možná je problém v tom, že své nově přijaté identitě nepřinesli dostatečnou oběť, takže působí trapně salonním dojmem. Rozpor mezi romantickými představami a přízemní realitou je příliš očividný. Nikdo z nich by zkrátka nebyl s to, vylézt do koruny stromu pro jmelí, natož aby se nahý vrhal na římské legionáře, o nějakém druidském charismatu nemluvě. Dávný kamarád se na prahu dospělosti nadchl pro historii války Severu proti Jihu a přijal novou identitu konfederačního vojáka. Úspory investoval do nákupu v Indii dosud vyráběné pušky předovky vzor 1861 a od té doby všechen volný čas tráví na výpravách se svými spolubojovníky, z kterých se vrací zcela zbídačený. Jih strádal blokádou seveřanů, takže se nedostávalo výstroje ani potravin. Dobové reálie je třeba věrně zachytit, takže správný nadšenec vojenské historie tráví noci venku pod tenkou dekou a jedinou potravou jsou mu kávová zrna rozdrcená podpatkem. Osobně jsem s identitou Husákova dítěte zcela spokojen. Umožňuje mi těšit se při zimním táboření z dobrodinní péřového spacáku a pohodlných pohorek, zatímco moji rudí bratři mrznou v promočených mokasínech zahrabaní do kůží. Každá identita ale skrývá jistou míru nepohodlí, s níž je nutno se smířit, nemá-li být jen módním doplňkem.

Alexandr Budka